Vystoupíš z metra a máš ho tam. Nuselský most.

Když jsem si dělala osnovu pro tento díl blogu, chtěla jsem psát o Vyšehradu. Dokonce jsem si k tomu napsala i krásnou osnovu. Začala jsem psát o tom, jak se dá na Vyšehrad nejlépe dostat a když jsem v myšlenkách „vystoupila z metra“, rozepsala jsem se o tom, co je vidět hned, když opustíte vestibul. Změna plánu byla na světě. Napadlo mě vám představit a, pro některé třeba trochu rehabilitovat, pohled na stavbu, kterou asi všichni Pražané používají. Ale málokdo o ní mluví hezky.

I ryze funkční stavby totiž mohou mít a mnohdy i mají svoje kouzlo. Někdy viditelné, jindy skryté. Ale pojďme si říct, že bez nich by byl život mezi památkami v podstatě nemožný.

Přátelé, seznamte se!

Nuselský most jste zažili na takříkajíc na vlastní kůži, pokud jste přijeli metrem z centra. Jedná se o nejvytíženější most v Česku. Jen v jeho tubusu přes něj metrem projede více než 300 tisíc lidí denně. Aut tudy projede bezmála 40 tisíc a 250 lidí ho přejede na kole. (V čele s Adamem Scheinherrem. Ten jezdí tam a zpět víckrát denně, aby zvedal statistiky, ve snaze vytvořit relevantní důvod pro to, aby na mostě bylo v budoucnu ještě více pruhů pro cyklisty :D).

Jedná se o předpjatý betonový most, který byl postaven podle projektu architekta Hubáčka. Je 485 metrů dlouhý a 26,5 metrů široký.

O stavbě mostu na tomto místě se uvažovalo už ve 30. letech 20. století. Tehdejší návrh přednesli stavební inženýři Jan Vítek a Miroslav Sůra podle návrhu architekta Josefa Bucháčka. Snahy o přemostění Nuselského údolí přerušily události Druhé světové války.

V 70. letech 20. století vznikla velmi urgentní potřeba spojit nově vznikající pankrácká sídliště s centrem města, a tak je v roce 1967 znovuobnoven plán na výstavbu mostu, kterým měla vést podpovrchová tramvaj. Celá koncepce byla nakonec změněna, a tak se nám v tubusu místo tramvaje prohání metro. Změna plánu, takříkajíc na poslední chvíli, je vidět zejména na peróně. Všimli jste si někdy, že je to jedno z mála nástupišť, kde souprava nejezdí uprostřed, ale po stranách tubusu? Tak to je přesně ono.

V rámci zátěžových zkoušek se po mostě projelo 66 tanků z Rakovníka. Ano, tráva byla zelenější, stromy vyšší a tanky tenkrát ještě dokázaly urazit trasu z Rakovníka do Prahy :D. Dynamické vlastnosti mostu otestovaly raketové motory. Prošel a bylo tedy možné jej otevřít pro běžný provoz.

Most byl tehdy pojmenován po prvním dělnickém prezidentu Klementu Gotwaldovi a uveden do provozu v roce 1973. Stejně tak, jak chatrné bylo mentální a fyzické zdraví prezidenta, jehož jméno most nesl, tak chatrné a problematické byly začátky provozu mostu. V důsledku rozhodnutí o tom, že mostem bude jezdit metro a následný nákup vozových souprav ze SSSR způsobilo nelehké spaní inženýrům. Na hmotnost a nápravový tlak těchto souprav nebyl most úplně stavěný. Bylo tudíž nutné do mostu vmontovat speciální roznášecí rošt. Ten roznáší zatížení na stěny komorového nosníku roštu.

Blbé bylo, že roznášecí rošt má délku 485 m, což je hodnota blízká vlnové délce, na které vysílá stanice Praha. Proto byly zatěžovací zkoušky a související měření prováděny především v noci, kdy rozhlasová stanice Praha nevysílala. V opačném případě, totiž rošt fungoval jako supr kvalitní anténa a přijímaný signál rozhlasového vysílání zcela překryl signály pro měřicí přístroje. Jujky.  

Většina z nás most zná pod přezdívkou „Most sebevrahů“. Původní zábradlí totiž bylo jen jeden metr vysoké. Nebyl tedy veliký problém ho překonat. Postupem času se bariéry zvyšovaly, měnila se jejich podoba až k té dnešní. Snad již dostatečně bezpečné variantě. Bariéra je vyrobena z pružného a kluzkého plechu, který při testech nedokázali překonat ani horolezci. Podle posledních údajů si skokem do údolí vzalo život 300 lidí. Jejich památce je věnován pomník Krištofa Kintěry, který se jmenuje „Z vlastního rozhodnutí“ a najdete ho v parku Folimanka

Současný název „Nuselský“ most nese od roku 1990. Generální opravou prošel od svého otevření už několikrát. Ta poslední se odehrávala mezi lety 2012 a 2017. Most by nám tak měl vydržet zhruba dalších 25 let provozu. Tak snad nám to vydrží.